Filip Tomsa

Dvaadvacetiletý Filip Tomsa z mladoboleslavského divadla hraje v novém českém filmu Kvaska. Připravte se na to, že jeho tvář budete teď vídat častěji.


Film:
JARO, LÉTO, PODZIM, ZIMA... A JARO

Může to být asi tak rok, co jsem tento film viděl, ale pořád na něj musím myslet. Líbila se mi atmosféra, kterou ve mně vzbuzoval. Vyvolal také mnoho otázek. Vždycky jsem rád, když odcházím z kina a mám o čem přemýšlet. A zrovna tohle je ten druh filmu, který vás nejen nutí zamyslet se sami nad sebou, ale zároveň i nenápadně poukazuje na cestu, kterou je dobré se vydat. Ačkoliv divadlo a film jsou vlastně mým zaměstnáním, do kina chodím téměř výjimečně. Tuhle podívanou jsem naštěstí nepropásl a za to děkuji.

Člověk:
MAMINKA
Maminka je člověk, který mi dal do života nejvíc. Umí být docela ostrá, ale to je z lásky. Vedla mě k tomu, abych si dával pozor, než do něčeho vlezu. Když se dozvěděla, že jsem přijatý na konzervatoř, dostala žlučníkový záchvat – a dnes mě podporuje a raduje se, když dostanu novou práci. Je i mým kritikem. A jedna dobrá rada, kterou mi neustále opakuje? „Prosím tě, hlavně se nikdy nepleť do politiky.“ Za to jsem jí vděčný a nehodlám nikdy za nic kandidovat.

Místo:
DOMA
Doma, mimo Prahu. Je tam úplně jiná atmosféra, jiný vzduch ale nejen čistotou, tou energií je jiný. Neklopýtáte tam o lidi, nikam se nespěchá... Nejradši mám procházky se svým psem. Povídám si s ním, a to by asi ve městě nešlo. Až na procházkách s ním jsem objevil spoustu krásných míst. Jeden letní den jsme šli lesem, v dálce se objevil palouk, svítilo slunce a na tom palouku se pásli daňci. Bylo to jako z pohádky, vlastně skoro kýč.

Kniha:
Dan Millman, někdejší mistr světa v gymnastice, líčí v knize příběh své 'vnitřní cesty'. Ta započala jedné noci u benzinky, kde se setkal se svým guru Sokratem...
CESTA POKOJNÉHO BOJOVNÍKA
Musím se přiznat, že mnoho knih jsem za svůj dosavadní život nepřečetl, ale když už se mi nějaká dostala do ruky, tak většinou stála za to. Vždycky jsem měl štěstí na lidi kolem sebe a tak to mám i s knihami. Cesta pokojného bojovníka je úžasná kniha, která obohatila můj pohled na život a dala mu další rozměr. Nemá smysl, abych se pokoušel reprodukovat nebo nějak shrnovat její obsah, protože by se mi to ve výsledku stejně nepodařilo, ale vězte, že je to jeden z možných a skvělých životních manuálů. Vřele doporučuji si ji přečíst, a to klidně i několikrát...
Kůň, nebo motorka? Na obojím moc rád jezdím a ani jednoho se nehodlám vzdát. Remíza.
Beatles, nebo Rolling Stones? Beatles, jejich písničky mám spojené se spoustou krásných vzpomínek.
Pivo, nebo víno? Dobré víno. Mým chuťovým buňkám vyhovuje víc.
Pamela Anderson, nebo Meryl Streep? Meryl Streep. Tyhle dvě dámy se snad ani srovnávat nedají...
Salát, nebo steak? Salát! Po všech stránkách lepší, tedy alespoň pro mě.